|
|
Hodnocení kvality mleziva dojnic českého strakatého skotu v ekologickém a konvenčním chovu
Buďová, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo v teoretické části informovat čtenáře o mléčné žláze, mlezivu, jeho složení a kontrole, druzích mlék, technologiím a technikám dojení, dojírnách, o významu chovu skotu a plemeni český strakatý skot. V praktické části se jednalo o vyhodnocení a porovnání kvality mleziv v ekologickém a konvenčním chovu. Do hodnocení bylo zapojeno celkem 266 kusů dojnic českého strakatého plemene. Jednotlivé dojnice byly rozděleny do jednotlivých laktací a hodnotily se u nich, jak kvalita mleziva v % Brix, tak pohlaví narozeného telete a počet litrů na první nádoj. Získané hodnoty byly vyhodnoceny a zapsány do přehledných tabulek a grafů. Celkově bylo zjištěno, že na podniku v ekologickém chovu Dalečín mají lepší mleziva, jak v konvenčním chovu ve Věstíně. V Dalečíně bylo hodnoceno 114 dojnic, kdy dosahovali průměrných hodnot Brix za první laktaci 20,97 %, na druhé 20,42 %, na třetí 21 %, na čtvrté 25,15 %, na páté 23 % a v posledním mixu laktací 22,17 % Brix. Bylo zde narozeno 57 jalovic, 53 býků a 9 mrtvě narozených telat. Průměrný nádoj za jednotlivé laktace byl za první 2 litry, za druhou 4,1 litrů, za třetí 4 litry, za čtvrtou 4,1 litrů, za pátou 6,2 litrů a za mix laktací 4,9 litrů. Podle zjištěných hodnot můžeme konstatovat, že v ekologickém chovu Dalečín je čtvrtá laktace nejlepší díky hodnotám Brix 25,15 %. Na podniku Věstín bylo hodnoceno 152 dojnic, kdy se narodilo 79 jalovic, 73 býků a 8 mrtvě narozených telat. V průměru bylo vyhodnoceno za první laktaci 20,22 %, za druhou 19,95 %, za třetí 21,17 %, za čtvrtou 20,63 %, za pátou 21,24 % a za mix laktací 21,08 % Brix. Průměrný první nádoj za první laktaci byl 2,47 litrů, za druhou 4,58 litrů, za třetí 4,17 litrů, za čtvrtou 6,6 litrů, za pátou 5,38 litrů a za mix laktací 5,42 litrů. Pátou laktaci můžeme vyhodnotit jako nejlepší s 21,24 % Brix.
|
|
|
Hodnocení úrovně pasivní imunizace u masných telat ve vybraném chovu
KRUPKA, Martin
Cílem diplomové práce bylo ve sledovaném chovu masného skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat (vyjádřenou obsahem celkové bílkoviny, g/l v krevním séru). Ve sledované období 2014 2016 bylo vyhodnoceno celkem 205 vzorků krevního séra telat. Vybranými faktory byly: délka stání na sucho a pořadí otelení matky, kvalita kolostra, čas prvního napití po narození, hmotnost a pohlaví telete. Adekvátní úroveň pasivní imunity byla zjištěna u 90,2 % telat. Tento výsledek se projevil i v nízké mortalitě telat ve sledovaných letech: 1,16 % (2014), 1,15 % (2015) a 1,23 % (2016). Na úroveň pasivní imunizace měl největší vliv čas prvního napití (P < 0,001), pořadí otelení matky (P = 0,0002), kvalita kolostra (P = 0,0061) a délka stání na sucho (P = 0,008). Ostatní sledované faktory (pohlaví a porodní hmotnost telat) nebyly statisticky významné. Management kolostrální výživy je pro odchov zdravých telat a rentabilitu chovu zcela zásadní.
|
host ::
RSS.